Praotec všech Veverků oslavil 6. července 70. narozeniny.

Jirka toho v rychle běžícím životě stihl hodně. Zachraňoval Hrádek - Helfenburk u Úštěka. Do dneška patří k hradnímu jádru nadšenců, co se o populární zříceninu zajímají.

Spolu se ženou Marcelou vychoval tři děti.

Dlouhé roky žil v Úštěku, kde pracoval na radnici. Vedl zde také turistický oddíl mládeže Bobři. Oddíl existuje dodnes, Jirka našel dobré pokračovatele. Mimochodem, víte, že v klubovně tomíků na úštěckém náměstí se natáčela jedna skvělá scéna z filmu Kolja? Ano, ta, ve které maminka hlavního hrdiny v podání Stelly Zázvorkové odmítne podat vodu ruským okupantům. Maminčina kuchyně - to je ta klubovna tomíků.

V roce 1992 jsem Jirku požádal, jestli by se neujal nového ztvárnění spolkového znaku. Udělal to a přetvořil starší, předrevoluční verzi v tu, kterou používáme dodnes. O 20 let později vznikla další, "zmodernizovaná", verze z pera Jirkova syna Matěje.

První tři čísla časopisu Tomík v letech 1992 a 1993 vyšla bez Jirkovy spolupráce. Na všech ostatních už se pak podílel, bez jediné přestávky. Vždy invenční titulní stránka našeho časopisu a komiks, ve kterém většinu času kraluje tu nešťastný, tu vítězící, tu mazaný Veverk Joachym.

Jirkovi celý život vyskakují zpod rukou pěkné grafiky, vtipy, troufne si i na loutky. Taky sází stromy a vydal tuším dvě publikace o táborovém hraní.

Dlouhé roky nechyběl na táborových školách. Hry a hříčky ho vždy bavily. Mohly být inspirovány Krhuty, Hobity, vždycky ale byly neotřelé, invenční, hravé, občas i provokující.

Jirka se před více než 20 roky přestěhoval do Brandýsa nad Labem, kde má atelier a kde v muzeu pracuje jako vedoucí propagačního oddělení. I tady vedl mnoho let turistický oddíl mládeže.

Jirkovi přeju jménem svým, jménem spolkového náčelnictva a určitě též za všechny absolventy jeho táborových škol a čtenáře Tomíka pevné zdraví a dobrou mysl.

Tomáš Novotný