Výprava do Nizozemí

denisa
Asociace

Poslední týden v květnu je jeden z nejlepších týdnů v mém osobním kalendářním roce. Výprava s kamarády - ať už je to Rumunsko, Dánsko nebo letos nově Nizozemí, je to nejvíc, co si člověk může přát. Vždycky to stojí za to a těším se na tuhle akci již dlouho dopředu.

Letos jsme toho zažili hodně: lodičky, kanály, velké lodě, trajekt, koupačka v moři, kola, rovinky, slunce, památky, nové budovy, fabrika, kde se promítají obrazy starých holandských mistrů na zdi, ulička, kde po setmění ve výloze nenajdete magnety a tulipány, ale hledejte tam spíš tulipaní :-) Taky jsme viděli místo, kde je pohřben Jan Ámos Komenský, "Sixtinskou kapli" v Rotterdamu, nekonečně rovinatý ostrov se spoustou oveček a krychlové bydlení "cube house", kde se vám trochu zamotá hlava, jo a vlastně taky delfinárium se skutečnými delfíny.

Spali jsme v různých kempech, poznali, jak skauti v Holandsku táboří, kde tráví tábory, mluvili se zajímavými lidmi. Např. v Harderwijku nám starý pan správce popisoval, jak území kolem tohoto města vzniklo. A co pro mě bylo velkou novinkou? Do návštěvy Holandska jsem vůbec nepřemýšlela, proč tam jsou mlýny a až na místě mi došlo, že ty jejich větrné mlýny nemelou mouku, ale vodu. Mlýny sloužily k odvodnění a rozšíření holandského území. Mlýn má totiž lopatky nahoře i dole a jak fouká vítr a rozhýbe lopatky nahoře, pohnou se i ty dole a odvedou vodu o kus dál, kde je další mlýn a tak dál, až je území bez vody a lze na něm bydlet, pěstovat rostliny a chovat ovce a krávy.

Přemýšlím, co napsat jako největší zážitek, ale místo toho napíšu: POJEĎ příště s námi, rozhodně to stojí za to. Vsadím všechny svoje boty, že se budeš bavit, večery v kempu a kecání s kamarády do noci je pohoda, která se ti propíše do srdce. Společné zážitky během dne a vtípky způsobí to, že ujdeš/ujedeš kilometry, ale nevnímáš je, sosáš krajinu, monumentální stavby a všechno kolem s lehkostí a radostí. Týden, kdy neřešíš čas, úkoly, telefon, duolingo, snapchat, instastories (no kecám, vlogísky holky točily). Je to taková paráda, že do ČR přijedeš s nabitou mentální baterkou a dlouho budeš zářit do šedě a nudy všedních dní.

Za českolipské TOM CHIPPEWA a TOM DAKOTI

Renata Dvořáková

Fotografie: