Stejně jako spousta tomíků, i my s kolegyní jsme se vydaly na sněm do Olomouce. Nepatříme k pamětníkům, kteří se pravidelně sněmů účastní. Pro nás to byl v pořadí teprve třetí sněm. Ale už po prvním sněmu ve Zlíně jsme se pro tuto akci nadchly. A proč? Přináší spoustu inspirace pro oddílovou činnost a poznáte na něm zajímavé lidi. Takže jsme do Olomouce odjížděly napnuté, koho zajímavého letos potkáme a kam nás toto setkání může nasměrovat.  A náhoda k nám byla velkorysá.Naše první kroky mířily na ubytovnu, kde nás čekalo přátelské přivítání a malá ochutnávka místní speciality - chléb s tvarůžkem. A pak už nic nebránilo tomu vyrazit do restaurace, která byla zarezervovaná pro účastníky sněmu.

 Všude bylo plno a na nás dvě zbyl velký stůl. Bylo logické, že si časem někdo přisedne. Jako první došel pan Havelka, bývalý předseda KČT, který v současnosti mapuje historii chalup KČT. A první zajímavé setkání bylu tu! Postupně se náš stůl zaplňoval a stejně tak celá restaurace. Pak k nám přišla paní, která se představila jako Káča. Tato úžasná paní byla skautka tělem i duší a povídání s ní nám zpříjemnilo celý večer.  Na přítomných bylo vidět, že si večer užívají stejně jako my. Vždyť cílem je setkávat se s přáteli z různých koutů republiky.

Sobota už patřila sněmu. Po slavnostním zahájení byli představeni čestní hosté Jan Havelka, Káča- Kateřina Rocmanová, zástupce rakouských tomíků Markus Antner. Také nás uvítal i primátor města Olomouce. A vyzval  nás, abychom se během zítřejší procházky stavili za ním na radnici, že nás provede. V tuto chvíli jsme ještě netušili, jak zajímavá nabídka to je.  Sněm se rozběhl podle předem připraveného scénáře a pokračoval v rychlém tempu. Od povídání hostů až ke klíčové otázce „ Proč ubývá oddílů?“ A seznámení s výsledky ankety, která měla pomoci nalézt odpověď na tuto otázku. Tím byl dopolední blok zakončen.

Po dobrém obědě jsme všichni zasedli zpět a jak to bývá začala nás obcházet poobědová únava. A jistě by na mnohé padla, pokud by nenastoupil Hop se svojí Hořcovou výzvou. Než jsme se nadáli, byli jsme rozděleni do sedmičlenných družstev. Dostali jsme seznam úkolů, které jsme měli plnit v časovém limitu. Byla to soutěž plná humorných situací. Např. když jeden náš člen šel obíhat dům a ještě se u toho rozhodl sníst jablko a na závěr vyběhnout schody. Byli jsme rádi, že se nám cestou neudusil.  Nebylo podstatné, kdo vyhrál, ale že jsme se dobře bavili. A pokud chtěl Hop nalákat další oddíly na Hořcovou výzvu, tak se mu to myslím povedlo!

Také byl představen turistický závod, a to nádherným sestřihem z Mistrovství ČR. Za sebe musím říct, že kdykoli vidím nějaký klip k turistickým závodům, okamžitě se začnu těšit, až vyběhneme na trať. Turistické závody jsou totiž nedílnou součástí naší oddílové činnosti, při které poznáváme krásné kouty naší země a samozřejmě také báječné lidi. Takže doufáme, že jejich prezentace inspirovala další oddíly.

 Během odpoledne byla také předána vyznamenání Stříbrný hořec Jiřímu Chourovi, Aleši Sedláčkovi a nepřítomnému Karlu Snětinovi. Při této příležitosti nám byly rozdány speciální slovníčky pro dříve a později narozené. Tento slovníček obsahoval zkratky mladé generace LOL atp. A zkratky našeho mládí CCCP, SNB atd. (Kromě toho, že je to velmi vtipně nachystané. Tento slovníček posloužil hned na naší první schůzce. Uspořádali jsme soutež děti versus rodiče. Děti hádaly zkratky z dob minulých a rodiče ty moderní. Přestože rodiče měli navrch, děti se nedaly. I když nevěděly co to znamená, nevzdaly to. A tak jsme se dozvěděli, že SNB je smutek našich babiček atp.). Za tento slovník Jiřímu Chourovi velmi děkuji.

 Zajímavou informací pak byla možnost zřízení oddílových stránek podle připravených šablon s doménou tomici.cz.

Inspirovat jsme se také mohli od oddílu KADAO, který v létě cestoval po Balkáně. Sjížděli řeky a jezdili na kole. Jejich fotky byly opravdu krásné. Stejně jako vyprávění cestovatele  Ťavy Moravce.
Zajímavým vyprávěním pak sněm skončil.

Druhý den jsme se všichni těšili na komentovanou procházku Olomoucí. Prohlídku jsme zahájili v pracovně pana primátora. Radnice v Olomouci je překrásná, pracovna je celá obložená tmavým dřevem a dýchá dobovou atmosférou. Pan primátor se nám věnoval a provedl nás i kaplí sv. Jeronýma.

Poté už jsme pokračovali do centra s našim panem průvodcem. Provázel nás maldík, který v Olomouci sutuduje pedagogickou fakultu a byl opravdu výborný. Jeho komentář nepostrádal vtip a vybral pro nás to zajímavé. Pověst o náruživém koníkovi, který se dostal do domovního znamení nás všechny pobavila. Na závěr prohlídky nás čekal už jiný průvodce, tentokrát v arcibiskupském paláci. I tato prohlídka byla zajímavá.  

Přestože celou dobu prohlídky města nám pršelo, Olomouc nás na tolik okouzlila, že sem určitě uspořádáme oddílový zájezd – další inspirace! Během procházky jsme se seznámily se členy brněnského oddílu Racek a ti nám zase poradili zajímavou trasu na vandr do Maďarska.

Co z toho plyne? Na sněm jedině se zápisníkem! Je to neutuchající zdroj inspirace!

Závěrem bych ráda poděkovala organizátorům za báječný víkend strávený v Olomouci, který nám opět  přinesl  zajímavá setkání, inspiraci, zábavu i poznání.

Regina Böhmová- TOM Rokytná 409 Brno

Foto: Jindra Zápotocký